Nuže, přidáváme kompletní popis celého tábora roku 2009 (téma Stvoření světa), který je už definitivně za námi. Doufám… nebo ne, já to vlastně vím… že jsme si to všichni opravdu padádně užili, strávili jsme spolu 12 skvělých dní, které si na této stránce můžete připomenout.
Můžete si zde prohlédnout:
- první hodnocení tábora od Myšoka
- několik vybraných dní z naší kroniky
- pár vybraných fotografií
- a všechna videa, která jsme na táboře natočili
Vlčici 2009 třikrát: „Hurá! Hurááá! Huráááááááááááááááááááááááááááááááá!“
První hodnocení:
Uf… jaký jsem měl strach, takovou, a ještě větší mám teď radost. Když si jen vzpomenu na ty beznadějně propršené dny před táborem! Co jsem se naposílal mailů, aby se nepodcenila v přípravě mokrá varianta a nakonec toho černého Petra chytla jenom Niky. Dlužno dodat, že deštivá sobota díky jejímu stavění roztodivných konstrukcí ze špaget vůbec nevadila, zvláště když se na večerní bojovku udělalo hezky. Mimochodem se jednalo o zcela určitě největší šiškovou bitvu v dějinách Vlčice.
Zamračené dny vystřídaly slunné, a tak jsme si hojně užili i koupačku. Duší těchto radovánek se stala ta „traktorová“, o kterou býval veden tak lítý boj, že budeme muset na příští rok sehnat ještě jednu. Letos s námi jela spousta nováčků, kteří tak měli možnost poprvé ve svém životě usednout do kánoe, vystřelit z luku či vzduchovky, slanit z borovice, zapálit táborák, uvázat pořádný uzel nebo se prostě jen vykoupat v rybníce. Tématem se letos stalo „Stvoření světa“ tak, jak je zachyceno v příbězích na začátku Bible. Postupně jsme si mohli uvědomovat, co je to odpovědnost za stvoření a jaké konce přináší, když si člověk začne hrát na Boha. Oblíbené scénky provázely každý výklad a jistě se shodneme, že dvojice Adam a Eva v podání Paldy a Vendy byla dokonalá.
Opět se nám k potěše naší i děcek podařilo rozdělit družstva tak fikaně, že o celkovém pořadí rozhodla až závěrečná, dvojnásobně bodovaná hra (tradiční Paldova šipkovaná). Večerní bojovka „V zemi faraonů“ byla náročná na představivost a zvláště malé děti se na ní dobře učily, jak naložit s různými strachy, které naše obrazotvornost produkuje. Vrcholem jistě byla stezka odvahy, která potvrdila starou pravdu, že jaký opravdu jsi, se pozná až při putování za mumií nebo při zaváděčce. Sice jsme čekali, že se budou nejstarší holky vracet do tábora o trochu déle, ale tmy a nejistoty si užily i tak vrchovatě.
Náš věrný průvodce bojovkou Pravopis se nám stal opravdovým přítelem a jistotou v boji s padouchem Hrubopisem, jehož děcka hanlivě nazývala Škrabopis. Ostatně i další postavy jako Letopis, Zápis, Podpis, Úpis, Odpis a další si hereckého chleba užili do sytosti. Přivolávání Pravopise pomocí Šechat-re vhozeného do ohně bylo provázeno mocnými světelnými a kouřovými efekty, takže jsem musel slíbit, že u závěrečného ohně prozradím složení této tajemné látky. Doteď slyším užaslé vzdechy, když se děcka dozvěděla, že je to smíchaný elektron s hypermanganem. 🙂
Naše kuchařské trio ve složení: máma Eva, máma Hanka a Eliška se činilo až neskutečně a neustále nás zahrnovalo kulinářskými specialitami. Mělo to však neblahý dopad na stravovací morálku, protože pak nikdo nechtěl polévku, aby mu zbylo „místo“ na hlavní chod. Zpočátku se zdálo, že o plnění Vlčků různých dovedností nebude zájem, avšak píle některých přičinlivých jedinců nakonec strhla tábor do jakési hromadné honby. Důvod byl prostý. Čtyři s nejvyšším počtem splněných Vlčků zapalují závěrečný slavnostní oheň a to je už dostatečné lákadlo, aby stálo za tu námahu.
Jako každý rok nás večer bavila svými vystoupeními ochotnická skupina kluků z Karlštejna. (Jedná se o chlapeckou část fiňáku, nikoli o hrad i když shoda jmen není náhodná,) Jejich Indiana Jones byl skutečně nezapomenutelný. Podobně zábavný i naučný byl letos Vlček mrštnosti, protože na startu opičárny se vyskakovalo ze zavřeného sarkofágu, což se může hodit.
Přesto pro mnohé pomyslný vrchol tvořil až páteční karneval v maskách, k němuž nám hrála kapela Grass and roses. Ačkoli celou dobu jemně pršelo, celý buzerák se brzy zaplnil nejrůznější havětí počínaje tlupu indiánů, brouků, siamských dvojčat, trpaslíků, čarodějnic, lovců, příšerek a konče tlupou havajských tanečnic. Ty mne dokonce naučily několik nových tanečních triků, které hodlám aplikovat na hradeckém plese YMCA. Závěrečný slavnostní oheň byl parádní, však jsme na něm dřeli skoro celý den. Byl vysoký a krásný i proto, že na jeho vrcholu spočívaly zmenšeniny naší vlajky. Novinkou byla Slavnost patnáctek, kdy jsme přijímali za čestné členy naše tři nejstarší holky. Jezdí s námi už sedm let a letos to byla jejich poslední Vlčice. Bylo moc fajn sledovat, jak se z malých zvědavých a neposedných holčiček stávají inteligentní, krásné slečny, se kterými je radost hovořit. Bude se mi stýskat.
Dorůstá ale nová generace a po letech, kdy dominovaly slečny z Dívčáku, to bude posádka Karlštejna, kdo obsadí v jídelně lavici pro mazáky. Určitě to změní i charakter tábora a přibude „drsnějších“ her 🙂 Takže pokud to shrnu: Vlčice II se vydařila, nás co tam už nějakou dobu jezdíme, pohladila po duši a spoustu nováčků nadobro „vošarmovala“. Těším se, až vás uzřím na Potáborovém setkání (13. září) a užijte zbytku prázdnin.
PS: Tolik komárů, stojících frontu na naši krev, jsem tu za 15 let ještě nezažil 🙂
Družstva:
1. Super ultra atomový žáby
(Palda+Pája) zelení
Jsme super, ultra atomový žáby,
takže nás koukejte mít rádi.
Vítězi se stanem my,
zvládnem všechny úkoly.
Nejsme žádný žabaři,
chceme vám to zavařit.
KVAK!
2. Ranaři
(Jonáš + Peťa) žlutí
My jsme Ra, Ra, Ranaři,
sílu máme dvojí,
kdo si s námi zavaří,
ten to neustojí.
CSEE!
3. Skeletoni
(Míša+Evča) modří
Modrá tmavá noc,
dává nám svou moc.
Těla, masa nemáme
a přece se nevzdáme.
Skeletoni jdou,
všechny pobijou.
4. Paradontóza
(Vendy + Niky) červení
5 x Paradontóza.
Hraní scénky.
Budou vás z nás bolet zuby.
Vyklejte, vyklejte (drhněte, drhněte – bojte, bojte)
Vybrané fotografie:
Videa:
Přidáváme sem i táborová videa, které děti dostaly na DVD. Jsou rozdělená na šest částí, kdy každá z nich ukazuje část aktivit, které s dětmi provozujeme…