Požádal jsem naši novou skvělou tábornici Lucku o článek o puťáku a zde je výsledek ….. Lucko díky 🙂

Myšok

O prázdninách pojedeme s mojí sestrou Niki na tábor Vlčice a aby jsme se seznámili s dětmi a ostatními vedoucími, jeli jsme s nimi na puťák. V pátek, první den, nás Helča seznámila s vedoucími: Soukym a Myšokem. K večeru uvařili vedoucí večeři. Když jsme se najedli, Souky vytáhl zpěvníky a kytaru a u ohně jsme zpívali naše oblíbené písničky. Když jsme byli unavení, připravili jsme si ležení a šli jsme spát. Než jsme zalezli do spacáků, Souky si stoupnul ke stromu a se zakloněnou hlavou koukal nahoru. Když jsme se ptali co tam dělá, řekl nám Myšok, že asi pozoruje ptáky a dělá tedy ptakozpytování. Když nám došlo co tím myslel, hrozně jsme se všichni smáli. Ráno jsme si snědli zbylou večeři jako snídani, a vyrazili jsme naproti Máje, Kubovi a Zdendovi. Když jsme se seznámili, šli jsme na židovský hřbitov. Poté jsme vyrazili na další tábořiště. Cestou jsme hráli hry jako: Příběhy, Slovíčka a Písničky, které nás zabavili při dlouhé cestě. Mně se nejvíc líbily Příběhy, které jsme pak naučily i našeho taťku. O pauzách jsme prozkoumávali staré vojenské kryty a jednou na nás Myšok bafnul tak, že jsem se minimálně já opravdu lekla. (Nebo to byl Zdenda?) Taky jsme cestou viděli třímužnou bambitku, Grázlovu jeskyni a jezero ve kterém jsem já, Mája a Niki zkoušely chytat pulce. Od Grázlovi jeskyně to bylo daleko do dalších tábořišť a my jsme šli pořád dál. Po kousku cesty jsme narazili na tábořiště skautů a tam byl totem, ohniště, lavičky a když jsme se koukli za skalky, uviděli jsme dřevostavby, na kterých se prý měly stavět stany. Všem se tam moc líbilo a tak jsme se tam i utábořili na další noc. Potom jsme šli já, Niki, Mája a Myšok pro vodu, ve které jsme pak uvařili těstoviny k večeři. Šlo to pak i sníst. K večeru zase Souky vytáhl kytaru a hrál písničky do té doby než jsme byli unaveni a šli jsme spát. Ráno jsme obešli a uklidili celé tábořiště, aby po nás nezbyl žádný nepořádek a aby jsme tam nic nezapomněli. (Mně se ale povedlo někde vytrousit baterku, ale už mám slíbenou novou :-)). A pak jsme opět vyrazili na cestu. Když jsme ušli kus cesty, dali jsme si pauzu a malou modlitbičku, aby nám další puťák taky tak dobře vyšel. Potom jsme došli k přehradě u hradu Landštejna, kde jsme se s ostatními rozloučili a s tetou Helčou vyrazili k domovu. Celý puťák se nám líbil a moc se těšíme na tábor nebo i další puťák.

Fotky

12►

Video