Vlčice II 2017

Milí Vlčičané,

to nám to opět uteklo! Zase jsme všichni odpočatí, umytí a voňavý a postupně vstřebáváme tu spoustu táborových dojmů. Máme za sebou dalších krásných jedenáct dní na Vlčici – nebo možná spíše na Ostrově divokých koček? Pojďme si společně připomenout Vlčici II 2017.

Jen, co jsme společně dorazili na náš ostrov – pro některé nepochopitelně autobusem -, seznámili jsme se s milou partou, která si říkala Vlaštovky podle lodi, se kterou na ostrov připlachtili. Kapitán John, první důstojník Zuzana, první námořník Titty a plavčíci Roger a Roger. Dohodli jsme se, že budeme ostrov obývat společně a uzavřeli jsme slavnostně přátelství. Hned na druhý den se ale začaly dít podivné věci. V pokojích se z ničeho nic objevovaly šišky, kdosi rozhazoval poličky, převracel spacáky, no hrůza! Někteří podezřívali místní lišku. Když se ale na stožáru objevila místo naší vlčické pirátská vlajka, podezření padlo na piráty z Karibiku. A co když nám škodily Vlaštovky? Když nás ale přišly navštívit, tvrdily, že i jim někdo rozhazuje stany a tropí všelijaké rošťárny. A pak se to stalo! Z lesa směrem k nám vyletěl balónek naplněný vodou a jen tak tak, že nikoho nezmáčel. Ozval se mohutný pokřik a z lesa vyběhly dvě ozbrojené pirátky. Představily se jako Amazonky, také podle lodi, se kterou brázdí místní jezero, kapitánka Lili zvaná Nancy a první důstojnice Peggy, a tvrdily nám, že ostrov patří jim, protože tu byly první. Také prý unesly naší vlajku. Nezbývalo, než vyjednávat. Nakonec jsme se dohodli, že Vlaštovky s Amazonkami budou o ostrov soupeřit a my, Vlčický lid, budeme soutěžit s nimi. Následovala série všelijakých disciplín, plnění Vlčků, zkoušek odvahy a zdatnosti, které měly ukázat, kdo je právoplatným pánem ostrova. Nutno říci, že i s Amazonkami jsme se při tom spřátelili. Vzájemné zápolení proťala až záhadná zpráva od jakéhosi piráta, kapitána Flinta, který nás zval na cestu za pokladem. To byla ta pravá výzva, a tak jsme se vydali na cestu a nakonec kapitána Flinta objevili i s pokladem. A dokonce se ukázalo, že to není nikdo jiný, než strýček obou Amazonek Jim, který se vrátil z cest. Přislíbil nám dokonce podíl ze svého pokladu. Pasovali jsme jej proto na rozhodce našeho boje o ostrov. Všichni jsme také pečlivě studovali morseovu abecedu, protože později naše zápolení vyvrcholilo světelnou komunikací přes celé jezero. Výsledky se sčítaly a my začínali slavit tancem i zpěvem na bálu, který pro nás strýček Jim připravil, zbývalo jen vyhlásit vítěze. Titty od vlaštovek se ale s výsledky nějak podezřele dlouho nevracela. Rozhodli jsme se jít zkontrolovat situaci. Už cestou jsme zaslechli volání o pomoc, přidali do kroku, ale i tak jsme bohužel přišli pozdě. Titty byla přepadena a poklad samosebou pryč. Zdálo se, že pachatelé zmizeli beze stopy, když tu kdosi na stopu narazil! Nedaleko místa činu se našla velmi zvláštní mince a zkušený kapitán Flint hned věděl, s kým máme tu čest. Okradl nás veliký pirát sám kapitán Busa! Ale kam mohl zmizet? Kapitán Flint nám slíbil podniknout vše, pro jeho nalezení, vždyť s naším zlatem zmizely i naše krásné deníky, a ihned vyrazil za svou posádkou. Věci se daly do pohybu velmi rychle a nečekaně. Nejdříve jsme ale museli spolu s Amazonkami podniknout malý zápas o oběd, který nám kuchyně ne a ne dát. Až když jsme na kolenou prosili a rukama šustili až do Staňkova, zželelo se jim nás. V tom se ozvala rána z děla a k našemu přístavnímu molu zamířila opravdová plachetnice s opravdovými piráty – posádkou kapitána Flinta. Užasle jsme pozorovali kouzelný pohled, který na Vlčici mohli zažívat naši předchůdci za prvorepublikové YMCA, kdy plachtění k táborům neodmyslitelně patřilo. Kapitán Flint ale nepřiplul jen tak. Vezl nám zprávy o tom, kde se Busa skrývá. Do těch míst se ovšem on se svou lodí nedostane, a proto bylo rozhodnuto, že kapitáni John a Nancy spolu s těmi nejzkušenějšími z Vlčického lidu vyrazí se setměním bádat po osudu našeho pokladu. Aby byla atmosféra nočního dobrodružství dokonalá, na cestu nás provázela vidina hustého deště po celou noc. Vlčický lid se ale jen tak něčeho nezalekne, a tak naše posádka po několika hodinách chůze tam a zpět po cestě kolem skokánku, nabrala ten správný kurs rovnou k doupěti pirátů. Zaujali pozice a spustili nahrávací zařízení, aby zachytili zprávy o pokladu či kapitánu Busovi. Dozvěděli se, že Busa v pirátském doupěti není a i ostatní se chystají pryč, protože na druhý den má dojít na pláži Mrtvých duší k dělení kořisti, o kterou nás před tím oloupili. Počkali, až piráti zmizí a chytře využili jejich celkem pohodlné a hlavně suché pevnosti jako útočiště. Ráno pak vyrazili zpět na Ostrov divokých koček s důležitými informacemi. Po válečné poradě bylo zřejmé, že se s Busou a jeho kumpány utkáme o to, co nám právem patří! Chystala se munice i strategie a pod velením kapitána Flinta jsme zaujali výhodné pozice. Jeho loď mezitím odřízla cestu po vodě a vypálila lodního kanónu, všem na znamení. Pal! A znovu! Vzduchem lítala jedna dělová koule za druhou a Busovi piráti byli brzy zmáčení a zahnaní na ústup. Busa se pokusil uplavat, ale Flintova posádka jej hbitě zajala. Čekal jej pirátský soud a o trestu nebylo pochyb. Potupně se projde po prkně, aby skončil napospas žralokům! Brzy se našel i náš ztracený poklad. Bohužel ale zamčený na čtvero zámků a správnou kombinaci čísel si už mezitím vzal kapitán Busa sebou na mořské dno. Nic ale nebylo ztraceno. Na druhý den jsme vystavili mohutné loďstvo, abychom prohledali sedm moří a věřte, nebo ne, nakonec se zámky podařilo rozluštit! Jak kapitán Flint slíbil, o poklad se se všemi podělil. 

Pirátské dobrodružství ovšem nebylo tím jediným, co jsme na letošním táboře prožívali. Společně jsme se také ponořili do jednoho z nejúžasnějších příběhů Bible. Od krále Saula, který svou roli krále silně nezvládal, po překvapivou volbu mladičkého Davida. Prožívali jsme s ním jeho vzestupy i pády, pokušení moci, i schopnost vidět vlastní chyby a prosit Hospodina za odpuštění. Oba izraelští králové nám tak dali pochopit co znamenala Hospodinova slova při výběru Davida: „Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce.“ A to je slovo, které si stojí za to odvézt domů 🙂

Ondra

Pokřiky

1. družstvo (červení): Rajčata ve slevě
Verča + Sam
Cítíte se pod tlakem?
To bude naším protlakem!
Vylezla vám vyrážka?
To svědí vaše porážka!
Naše síla červená,
shodí vás na kolena.
Tohle o nás svědčí, 
kdo nás vidí, brečí.
Rajčatová omáčka,
ta vás všechny rozmačká.
Snažit se moc nemusíme, 
stejně všechny porazíme.
Rajčata ve slevě!!!

2. družstvo (zelení): Borci.cz
Palda + Vaness
Máme rychlé nohy,
máme na vše vlohy,
srazíme váš tým,
zbyde z něj jen dým.
Když pořádně zaberem,
body rychle naberem. 
My jsme ti vyvolení borci,
zavřeme vás všechny v kotci.
Máme dobrou taktiku, 
zalehneme do kliku.
A přejdeme k útoku.
Více o nás na: Borci tečka cé zet!!!

3. družstvo (modří): PV2 (Posádka vlčického vraku)
Anička + Kačka + Méďa
Plavčíci vždy připraveni,
na každou hru nažhaveni.
Modrou máme na triku,
vtipnou kaši v rendlíku.
Nepřátele potopíme, 
kofolou to oslavíme.
Se zlem často bojujeme, 
i nad vámi vyhrajeme. 
Náladu nám nezkazíte, 
ani když nás porazíte.
Ale to se nestane,
Pé Vé dva vás dostane!!!

4. družstvo (žlutí): Plastíci
Pája + Oskar
Červená je elektro,
které se hned vybije,
zelená je jenom sklo,
které se zas rozbije.
Papír lehce roztrháme, 
do modrého koše dáme.
Polystyren!
Polyvinylchlorid!
Polyester!
Polyetylen!
My jsme totiž:
nerozložitelný,
neekologický
a jsme všude.
A kdo jsme?
Plastíci!!!

Fotky

Video

Hymna „David“