Poděkování
Poděkování
Psal se rok 1995 a já poprvé prožíval tábor na Vlčici. Navazovali jsme tak na dlouhou tradici, vedoucí až do roku 1931 a kouzlu tohoto místa jsme propadli hned napoprvé. Následovalo 13 skvělých táborů (v roce 2000 jsem byl na Rosomáku), které ve mě zformovaly lásku k práci s dětmi a z Vlčice udělali bod, ze kterého se můj vesmír rozpíná. Pak v roce 2008 došlo k rozdělení Vlčice na dva tábory a já se stal hlavním vedoucím Vlčice II. Kousek za kouskem jsme ten tábor společně budovali a pilovali, abych jej mohl v roce 2013 předat Ondrovi. Dál jsem pokračoval jako zástupce, technik, duchovní, fotograf, kameraman a co já vím co všechno 🙂 Letos je to tedy dvacátá pátá Vlčice. Čtvrt století těch nejúžasnějších vzpomínek se ve mě mísí do pocitu vděčnosti za to, že mě Pán Bůh na tu cestu vyslal. Letos, v roce 2020, jsem dospěl k jejímu konci. Odcházím z ní s vědomím, že se můj čas vrchovatě naplnil a že jsem odevzdal maximum možného. Samozřejmě dokončím celou táborovou sezónu, takže se už teď moc těším na vandr, táborové Vánoce a docela jistě se za vámi přijedu podívat i na tábor. Doufám, že se tam rozloučíme fortelně, u táborového ohně a s kytarou v ruce 🙂 A pak se i Myšok Starobylý stane součástí “Historie” na stránkách Vlčice II …
Takže velikánské DÍKY všem minulým i současným dětem a vedoucím ……………….. zvlášť tobě Paldo, příteli…
A tak šel čas 🙂
