Táborové Vánoce a tím vlastně i celá sezóna 2019 je za námi. Letos byl rekordní počet akcí. Zahájili jsme v zimě plesem Ymca. Na jaře pak proběhlo historicky první Setkání vedoucích a čestných členů, které znovu vypukne až za pět let. Někteří se podíleli na pracích při brigádách (máme nová okna na vedoucovských chatách a supr – čupr nové plechové skříně ve fiňáku). Oba puťáky měly rekordní účast a byly fakt skvělé. Vedoucí mají svou variantu nazvanou vandr, a i když byl ten jarní kvůli počasí modifikován na spaní u Zuzky v Lužnici, podzimní byl o to krásnější. No a samozřejmě tábor na Vlčici. Letos tak zvláštně pohodový…

Tohle všechno jsme zahrnuli do děkovné modlitby na konci sobotního dne. Předcházelo tomu ale ještě hraní her, které muselo být pro rekordní účast asi 24 vlčičanů rozděleno do tří místností. Oskar, Iduška i Eva se postaraly o nesmrtelné klasiky jako kimovku, tichou poštu a souboje s cvrnkáním mincí. Zdeněk přinesl vánoční stromek, pod kterým brzy lákala záplava dárků. Náš hlavní vedoucí Ondra si nás hezky shromáždil, poděkoval všem za spoustu práce i společné snahy a pak už nám nejmladší tábornice Esterka dárky rozdala. Zuzka opět kouzlila spolu s Katkou a Jindrou v kuchyni a jejich špagety „ala Ymca Cenrum“ byly úžasné. Po celou dobu ji nebylo možno vidět jinak, než s jídlem v ruce, které neustále nosila na stůl. No a my se fakt činili – tolik mrkve, okurek, chipsů a dalších pochutin jsem dlouho nespořádal 🙂 Vzpomínali jsme u fotografií ze všech zmiňovaných akcí a díky Oskarovu zásahu v podobě bluetooth reproduktoru i slyšeli zvuk u videa 🙂 (díky Oskare, úplně jsem na to zapomněl). Zpívali jsme ze Svítáku a po zmiňované modlitbě šli spát. Ráno nás pak čekal bohatě prostřený stůl u snídaně, úklid a loučení. Mnozí ovšem pokračovali na nedělní bohoslužby, které tak symbolicky celou táborovou sezónu zakončily.

A tak už teď můžeme vyhlížet společné zážitky, které nám přinese třináctá táborová sezóna roku 2020. Věřím, že se máme na co těšit…

◄123►