Tedy musím přiznat, že jsem se opravdu bál a to když na víkend hlásili skutečně zimu a déšť se sněhem. Proběhlo totiž historicky první Setkání Vlčice II.

Pozváni byli současní i minulí vedoucí, stejně jako všichni čestní členové. Dohromady kolem šedesáti lidí. To je prakticky celý tábor. Jak se ale ukázalo, strachy byly zbytečné, protože lehký deštík přišel až v neděli, kdy už nemohl moc škody napáchat. Velikou radost máme také z toho, že přijeli téměř všichni vedoucí. Bylo krásné se setkat často po dlouhé době. Účast ve skupině čestných členů bylo o poznání horší, ale to bylo způsobeno i tím, že se tyto dvě skupiny částečně kryjí. Obrovský zájem a rodost vyvolala přítomnost nejmladších vlčičanů Emilky a Eliáše. Je vidět, že nejmladší generace účast rozhodně nezanedbává 🙂 Začali jsme v pátek přípravou tábořiště. Skoro to připomínalo začátek tábora 🙂 Brutar, zakrytí jídelny, kuchyně, dřevo, lavičky, ohniště a spousta dalších věcí. K večeři bylo co, kdo přivezl, převážně tedy buřty na ohni. Večer, když už na nás zima dotírala, jsme se přesunuli do zasedačky. Počítám, že tam ještě nikdy nesedělo pohromadě 28 lidí. Vytáhli jsme kytary a spát se šlo až kolem třetí hodiny. Sobota patřila hlavnímu programu, který se podobal táborovému dni. Takže ráno ztišení, snídaně, ducháč, který měla Pája. Zpívali jsme hojně ze Svítáku a bylo vidět, že se obliba některých písní s věkem nemění. Vynikající gulášek nás posílil k obědu a po prokecaném poledním klidu přišla na řadu hra. Tématicky byla zaměřena na všech 11 proběhlých ročníků a dala zabrat hlavně paměti. Po večeři, jak jinak než buřtové, nastal okamžik, kdy jsme spustili centrálu a nažhavili dataprojektor. Vzpomínání na všechny ročky v podobě fotografií, videí a komentářů bylo místy opravdu veselé. Zvlášť když došlo na různé hlášky s kronik. Po této akci jeli někteří domů, ale zůstalo nás dost na posezení u ohně a zpívání v zasedačce do čtvrté ranní. Neděle byla o poznání pošmournější, ale ztišení i ducháč od Jany způsobyly, že jsme si toho skoro nevšimli. Pak se začalo s úklidem, který přerušila Zuzka svým příjezdem s grilovanými kuřátky. Takto posíleni jsme dodělali, co bylo třeba, a opravdu dojemně se rozloučili. Ještě je třeba poděkovat všem, kteří měli s tímto Setkáním Vlčice II 2019 spoustu práce. Ondrovi za organizaci a nápad tuto akci uspořádat. Zuzce, Jindrovi a Janě za excelentní fungování kuchyně, současným vedoucím Vlčice II za hru a spoustu práce kolem celého zajištění. Možná si říkáte, že by byla škoda neudělat ze Setkání tradici a věřte, že nejste zdaleka sami, koho to napadlo. Slovo dalo slovo a tak již po pouhých 6 letech přivítáme minulé, a nyní ještě budoucí, vedoucí i čestné členy. Tehdy bude totiž Vlčice II plnoletá a uznejte, že tohle musíme společně oslavit 🙂

123►