Je to již šest let, co jsme se poprvé pořádali setkání čestných členů a vedoucích Vlčice II. Doposud to bylo také naposled. My jsme si tam ale tenkrát řekli, že další setkání by bylo pěkné, až bude Vlčice II slavit 18 let a bude tak symbolicky plnoletá. No a protože to minulé setkání bylo po 12 letech, letos nemohlo být jinak, než abychom se opět setkali!

Za dalších šest let ovšem táborem prošla další spousta dětí a také řádka vedoucích, pozvaných bylo tedy požehnaně – vedoucích se totiž na Vlčici II již vystřídalo 49 a titulem čestného člena se může honosit dokonce 72 bývalých účastníků. Akci jsme plánovali s velkým předstihem, abychom dokázali pozvat co nejvíce z nich (ono to s těmi kontakty po letech není vždy jednoduché) a taky vše důkladně naplánovali a připravili. Táborová základna byla pro nás rezervovaná poslední dubnový víkend a my ho chtěli pořádně využít. Ale hlavně zase spolu v co největším počtu, abychom tu plnoletost řádně oslavili!

Setkalo se nás celkově úctyhodných 44 a bylo to opravdu znamenité!

První odvážlivci dorazili již během pátečního odpoledne a hned se pustili do přípravy táborové základny i programu. Postupně přibývali lidé, ale také déšť, který nás sezval mezi plachty pod střechu jídelny. Vše se naštěstí stihlo připravit, a krom ohně nám v tak dobré společnosti už nic nechybělo. A tak se povídalo, zpívalo, jedlo a pilo a slavilo až dlouho do noci.

V sobotu jsme měli trochu posunutý budíček. Program nás ale čekal celkem obvyklý. Nejdříve ranní ztišení a pak snídaně, která se nám prolínala s dopoledním vítáním příchozích, přípravami odpoledního programu a vydatnými hovory. Nástup jsme proto stihli až chvíli před obědem. K obědu bylo naše oblíbené táborové chilli con carne. Po něm následovala velmi zajímá přednáška od Kuby o historii Vlčice a přilehné roty. Mezitím už byla pro nás připravena krásná vzpomínková hra se čtyřmi trasami mapujícími různá období Vlčice II. Každý si prošel, co chtěl nebo stihl. Kdo stihl všechno, zaslouží uznání, protože to bylo opravdu nabité!

Potom už večeře a po večeři odstartoval večerní program. Na úvod jsme se propojili dlouhým domino řetězem. Navazovala přednáška podrobně shrnující všechny uplynulé roky. Promítli jsme si mnoho krásných záběrů a zavzpomínali na to nejdůležitější, nejsilnější, nebo nejvtipnější. Ono se toho taky za 18 let stalo opravdu moc! Také to mnoho lidí stálo opravdu moc práce. A někteří ji Vlčici II dávali velkou spoustu let. Při příležitosti našeho setkání jsme se proto rozhodli některé mimořádně zasloužilé vedoucí ocenit a udělit jim titul čestného vedoucího Vlčice II – ten doposud nosil pouze náš otec zakladatel Myšok.

Evča Pokorná, Palda Klimeš a Zdenda Roh

Tito významní vedoucí dali Vlčici II opravdu hodně a my jsme je moc rádi prohlásili čestnými vedoucími.

No a potom už se hlavně slavilo a to až do pozdních nočních hodin! Zvládnout to ráno na ztišení byl proto výkon, který se nepovedl každému. Navázala snídaně, která se opět prolínala celým dopolednem. Někteří teprve vstávali, jiní už uklízeli a další se dokonce loučili. Postupně jsme všichni povylézali, táborovou základnu vypucovali a nastalo velké a dojemné loučení.

Bylo to krásné a do krásy dospěla i naše plnoletá Vlčice II. Přejeme jí tedy do dospělosti jen všechno dobré a třeba zase za šest let se nad tím sejdeme na dalším setkání!

12►