Prázdniny letos opět nějak utekly. Pořád ale ještě bylo na co se těšit, samozřejmě na tradiční Potáborko! Přípravy pro jistotu započaly už o sobotním odpoledni a buďme rádi 🙂 zjistili jsme totiž na vlastní kůži, že do lanové dráhy se dá pořádně zamotat! Chvíli jsme také věnovali debatě nad prostorovým řešením dříve postaveného tee-pee, stavět znovu se některým z nás příliš nechtělo, nakonec ale Kryštof zavelel a bylo rozhodnuto. Díky tomu jsme měli tee-pee krásné nejen zpředu. Ti největší odvážlivci, nedočkavci, nebo snad milovníci zpěvu zde dokonce přečkali noc.

Ráno bylo proto zprvu ospalé, jen co nám ale naplno došlo, že je neděle, už byla fara plná života! Poslední detaily se podařilo zavčasu doladit a před desátou se už začali hojně scházet malí i velcí táborníci. V kostele bylo doslova našlapáno. Společně jsem vzpomínali, zpívali pro nás dobře známé písně a poslouchali, jak ono to s tím Mojžíšem vlastně bylo. Následoval přesun na zahradu a začalo představování jednotlivých táborů. A že bylo co představovat!

I naší Vlčici II jsme všem představili, jak se patří. Připomněli jsme si, jak Jozue s lidem Izraele přecházel Jordán a dokonce jsme si opět postavili Gilgál. Tentokrát to byla stavba poctivá, na některé kameny bylo třeba čtyř statných vedoucích 🙂 Pokřiky ani hymnu jsme od tábora nezapomněli a naopak ztráty, které do té doby zapomenuté byly, jsme si rozdali. Po přehlídce táborů následovala přehlídka bramborových salátů. Skutečně se jen těžko rozhodovalo, který ochutnat dřív 🙂

S plnými bříšky, sluníčkem nad hlavou a známou partou okolo bylo skoro jako o poledňáku na Vlčici! A to už začal odpolední program plný náročných a záludných úkolů. Všichni je ale plnili s překvapivou lehkostí a tak se bonbónů a razítek rozdalo téměř nepočítaně!

Nakonec jsme se všichni rozloučili a, i když se nám nechtělo, pomalu se začali trousit domů. A tak jsme udělali poslední tečku za sezónou Vlčice II 2013. A teď už se můžeme jen těšit na tu další 🙂

no images were found