Zdravím všechny táborníky.
Po dlouhé době na mne připadlo napsat první zprávu o táboře. Stalo se tak díky chorobě náčelníka Ondry, který svými příušnicemi nechtě uvrhl do karantény dalších pět vedoucích. Síla skvěle sehraného týmu ale ukázala, že kde je dobrá parta, není nezdolatelných překážek. Děkujeme tedy hlavně Janě a Daně za pomoc v kuchyni, což byla nepochybně ta nejdůležitější část. A také Samovi a Fandovi, že pomohli u družstev a svým mládím vytrvale vošarmovávali přítomné slečny.
Co má paměť sahá, nezačínal táborový program, přesněji bojovka, už na nádraží. Bylo to sice časově náročné vybrat všechny nástupáky a ještě stihnout nasoukat mé časoprostorově zvýraznělé tělo do kroužkové zbroje, ale výsledný dojem stál dle neočekávaných reakcí za to 🙂 V autobuse jsem rozdal novým zbrojnošům první žold. Neradovali se z něj ale dlouho, protože již před panelkou nás přepadli zbojníci – čtyřicet dva okradli, dvě vyděsili a jednoho zesměšnili. To volalo po pomstě! A přestože nám škodili, jak to šlo, i když k nim zběhla dokonce část posádky, ve slavné bitvě u skokánku jsme je rozmetali po lese. Utéct se podařilo jen Robertovi z lesa, ale toho honit při jeho dlouhých nohách nemělo smysl. Popadli jsme kořist, tedy věci, které měli mylně sbalené nejstarší odpadlíci na zaváděčku, a cestou do tábora jsme je šupli do loděnice. Tu jsme předtím vyndáním dveří upravili na šatlavu a je třeba říci, že nikdy nezapomenu na ty jejich překvapené obličeje, když jsme je zamkli. Stejně jako oni nikdy nezapomenou na ty naše, když se ukázalo, že jsme tam s nimi omylem zamkli i zbrojnoše Kubu 🙂
Pravidelné placení daní na výkupné pro zajatého krále se stalo neoblíbenou, ale pro život jistě užitečnou stálicí našich nástupů. Když jsme po několikerém zvyšování daně naspořili dost, vypravili jsme se krále směnit za stříbro, které nejstarší kluci poctivě celou dobu nesli v truhle. Bohužel jsme obdrželi jen smlouvu o budoucím vydání – také užitečná zkušenost… Aspoň, že jsme se cestou přes Losí blato dozvěděli spoustu zajímavého o rašelinném biotopu od jednoho neznámého a zcela přehlíženého botaniko/biologa 🙂
Ačkoli se zdál Robert z lesa na hlavu poražen, přesto se mu podařilo unést (prý zachránit) Lady Marihuénu ze spárů dotěrného Lorda, když ji se slovy, vyskoč na mého oře, unesl přímo z romantické večeře pro dva a padesát čumilů. Nakonec dokonce zachránil krále před vraždou, když Lord Paldor z Vlkohradu v podání Paldy pochopil, že jeho jediným spojencem je už jen ten popleta Myšó de Bordeaux (Bordó), v mládí de Beaujolais (Božolé). Vrhnul se srdnatě přímo do rány mečem a vysloužil si tak nejen pasování na rytíře, ale i ruku Lady Marihuény, když mu už patřilo i její srdce. Letos nám poněkud více pršelo, ale kdo by si toho v rychlém sledu her, ducháčů a dalších táborových radostí všiml… U těch ducháčů se zastavím. Letošní téma bylo “Král Saul“ a kdo ten příběh znáte víte, že skýtá dostatek možností vyřádit se při scénkách. Role Saula se samozřejmě chopil Palda a byl opět kouzelný. Zbylo dost i na ostatní včetně šťastlivců z řad dětí. Zkoušeli jsme své dovednosti při plnění Vlčků a ti nejlepší jako již tradičně zapalovali závěrečný slavnostní táborový oheň. Jen toho koupání bylo méně než jindy kvůli opravdu studené vodě – aspoň mě osobně zuby strašidelně jektaly.
Nakonec nás ale dostihl poslední den a po důkladném úklidu tábora jsme nastoupili do autobusu. A ačkoli nám svítákovky nenechávaly místo pro stýskání, v nejednom oku se zaleskla slza. Zvláště když poprvé v historii pan řidič na naše strašlivé řvaní „otočte to“ vzal kruháč na Vajgaru ještě jednou dokola. Na nádraží jsme se pochlubili pokřiky a hymnou a nastal čas rozpustit posádku těch skvělých zbrojnošů, jejichž vzkazy v baterce na dobití tak rád čtu. Tábor to byl vážně krásný, a budeme z něj žít celý podzim, zimu i jaro, dokud vzpomínky nepřekryje ten v roce 2017. Takže třikrát… ahój VlčiciII 2016.
Družstva
Kobra 11 (Pája a Sam)
Jedenáctka v plné síle,
ta dosáhne vždycky cíle.
Nepřátele kobra uštkne
(Mates šeptem ukazuje na ostatní)
Prý jsou ti nej…
(všichni) Už ne!
Protože teď je tady KOBRA 11!
Ninjové v pyžamu (Palda a Kačka)
Jsme rychlí, chytří, soustředění,
porazit nás problém není.
Fit jsme hnedka po ránu,
dáme vás i v pyžamu.
Nejde vám to na hlavu,
proč jsme zrovna v pyžamu?
Relaxace nutná je,
proto Ninja vyhraje.
NINJOVÉ V PYŽAMU!
MC (Vojta a Helča)
Milej citrus uhání, po cestě vás uválí.
Nejsme jenom kyselí, umíme bejt veselí.
Miley Cyrus rádi máme,
twerkování dobře známe.
S Nikčou jsme fakt kámošky,
očumujem´ fanoušky.
Anakondy pěstujem,
každej den jim rapujem.
Co je to tu za smažky?
S váma nejsme kámošky…
Emcéčka jsou drsňáci, umíme vzít za práci.
Připravte si nosítka, dostanete přes lýtka.
Žlutá, žlutá, žlutá, ta je prostě krutá!
Tři, dva, jedna – Plesk do čela 🙂
Prostě bagr (Evča a Fanda)
My jsme strašně šikovní,
máme hodně síly,
neumíme prohrávat,
ani nejsme líní.
Máme spoustu nápadů,
vždycky dobrou náladu,
jsme rychlí jak gazely,
vy jste z toho v…. prostě bagr!
Už jsme tady zas,
běhá vám z nás mráz?
My jsme prostě nejlepší,
protože prostě BAGR!
Fotky
