Ach jo!!!
Proč je Vlčice vždycky hned u konce! Inu, čím hezčí chvíle, tím rychleji utečou a tenhle tábor byl moc pěkný. Obyčejně to ale trvá tak tři dny, než se postupným laděním a sbližováním vytvoří ze směsice různorodých tónů více méně čistý akord. Je úžasné sledovat, jak si každý najde své místo ve skupině, která se pak víc podobá velké rodině. Všechno začne fungovat tak nějak automaticky, což má blahodárný vliv na hlasivky náčelníka, nevratně poškozené předchozími dny.

Letos to ale dle mého soudu trvalo o něco déle, tak pět dní. Přikládám to na vrub skutečnosti, že bylo hodně nováčků, kteří na Vlčici nikdy nebyli, někteří jeli dokonce vůbec poprvé na tábor. Také malých dětí bylo jako smetí, což se vždy projeví větší chaotičností. Co se, myslím, až na výjimky podařilo, bylo složení družstev, která byla vzácně vyrovnaná, a tak bylo VTH napínavé do posledního dne.

Rozdělení holek a kluků na pokoje vyřešily dvě dřevěné postele ze skladu, protože ta dívčí „polovina“ byla přeci jen větší. Hodně času ušetřilo, že lanové aktivity byly nainstalovány z Vlčice I, a tak jsme už od prvních dnů lozili po nově zakoupené síti a oživovali návyky při slaňování. Také kánoe nestačily osychat a manévrovací schopnosti posádek se lepšily každým dnem.

Jsem rád, že se tábor naplnil do posledního místečka, protože se tak náročná příprava dokonale zužitkovala. Na druhou stranu ale skupina čtyřiceti dětí působí potíže například u táborového ohně, kde vzniká tak velký kruh a jsme od sebe tak daleko, že kouzlo táborového ohně téměř mizí. Je mi to líto hlavně kvůli děckám, protože to je pro mnohé jediná příležitost v roce. Osobně považuju společenství kolem táborového ohně za možnost prožívat něco téměř až mystického, co jinak držíme hluboko v sobě.

Nejen mezi dětmi ale byli nováčci. Rozdělení Vlčice na dva tábory dalo jedinečnou příležitost většímu počtu instruktorů naskočit do vlaku, který staví jen zřídka. Řekl bych, že byli docela překvapeni tím, jaký je to záhul. Svou roli ale zvládli na výbornou, když pomyslím, že to byla jejich premiéra. Premiéru v roli hlavního vedoucího mám za sebou i já. Jestli jsem jí hrál dobře, musíte ale posoudit sami.

Takže když to shrnu: Tábor se mi líbil, počasí vyšlo skvěle, voda na mě moc studená. 🙂

Od tohoto roku se plní VLČCI

Družstva:

1. Piraně

(Vendy + Jonáš) modří
Jsme: bojechtivý, draví,
supermalí, ostrozubí, rychlí,
odvážní,vytrvalí, maskovaní,
mrštní, nebezpeční,
špinaví, umytí.
PIRANĚ ÚTOČÍ!

2. Green team

(Palda + Evča) zelení
Máme rychlé nohy      oho, oho, oho.
Máme bystré hlavy     oho, oho, oho.
Máme krásu ženy       oho, oho, oho.
Taky gentlemany        oho, oho, oho.
Kdo jsme my?
Every body get now.
GREEN TEAM!

3. Vosy

(Tomáš + Peťa) žlutí
Jsme agresivní Vosy               bzzz.
Co nepřátele skosí                  bzzz.
Máme sílu lví                           bzzz.
To každý dobře ví                   bzzz.
PÍÍÍH!

4. Krvinky

(Míša + Niky) červení
Tucet hbitých, rychlých střel,
je připraveno na výstřel.
Ať je den a nebo noc,
Krvinky jdou na pomoc.
S kyslíkem si pohrajeme,
nakonec vše vyhrajeme.
KRVINKY ČERVENÝ!

Top 99 fotek